Vydělávate nad sto tisíc korun měsíčně. Máte hypotéku, nějaké pojistky, penzijní spoření a možná i pár investic. Na první pohled to vypadá, že máte finance pod kontrolou.
Jenže za více než 28 let v oboru finančního poradenství jsem poznal stovky lidí v přesně této situaci – a u naprosté většiny z nich jsem zjistil totéž: mají produkty, ale nemají plán. Mají kousky skládačky, ale nikdo jim nikdy neukázal celý obraz.
A právě ten celkový obraz rozhoduje o tom, jestli jednou budete žít důstojně – nebo jestli budete počítat každou korunu.
Tento článek je rozcestníkem. Provede vás všemi klíčovými oblastmi, které by měl pokrývat kvalitní finanční plán, a u každé z nich vám naznačí, kde hledat odpovědi. V navazujících článcích na tomto blogu pak jednotlivá témata rozebereme do hloubky. A pokud chcete mít vše pohromadě v jednom srozumitelném materiálu, připravuji e-book, který celou problematiku provede krok za krokem – od prvního čísla až po konkrétní akční plán.
hr/>Mít produkty neznamená mít strategii
Začnu příběhem, který znám z praxe příliš dobře. Pan Hořejší, pětačtyřicetiletý IT manažer, za mnou přišel s přesvědčením, že má finance perfektně pokryté. Měl pět pojistných smluv, tři investiční produkty, stavební spoření a penzijní připojištění. Na papíře to vypadalo skvěle.
Když jsme si ale sedli a podívali se na vše pohromadě, obraz byl úplně jiný. Dvě pojistky se vzájemně překrývaly – platil za totéž dvakrát. Investice ležely ve starých fondech s ročními poplatky přes tři procenta, zatímco moderní ETF fondy nabízejí totéž za desetinu ceny. Penzijní spoření bylo nastavené na minimální příspěvek, který po odečtení inflace fakticky nic nevydělával. A o tom, jaký důchod mu stát jednou vyměří, neměl pan Hořejší ani tušení.
Tohle není výjimka. Je to pravidlo. Většina úspěšných lidí řeší finance po kouskách – jednu pojistku tady, jednu investici tam, hypotéku zvlášť, penzijko zvlášť. Jenže finance fungují jako spojené nádoby. Když změníte jednu věc, ovlivní to všechno ostatní. Bez celkového pohledu prostě nevíte, jestli vaše rozhodnutí dávají smysl.
Rozdíl mezi člověkem, který má produkty, a člověkem, který má strategii, je jako rozdíl mezi tím, kdo staví dům podle projektu architekta, a tím, kdo přidává pokoje na divoko. Obojí může chvíli stát. Ale jen jedno z toho přežije první bouři.
hr/>Co je finanční plán – a co rozhodně není
Finanční plán není tabulka v Excelu. Není to prodejní katalog finančních produktů. A rozhodně to není jednorázový dokument, který jednou vyrobíme a uložíme do šuplíku.
Finanční plán je osobní strategie šitá na míru vašemu životu. Je to živá mapa, která propojuje šest klíčových oblastí vašich financí do jednoho funkčního celku:
Příjmy a výdaje – kolik vyděláváte, kolik utrácíte a co zbývá. Bez tohoto základu nelze nic dalšího smysluplně plánovat. Překvapivě mnoho lidí s příjmem přes sto tisíc netuší, kam přesně jejich peníze každý měsíc odcházejí.
Investice a majetek – jak váš majetek roste a pracuje pro vás. ETF fondy, akcie, dluhopisy, nemovitosti – to vše musí být v kontextu vašich cílů, rizikového profilu a časového horizontu. Ne podle toho, co je zrovna populární.
Ochrana rodiny – co se stane, když se něco pokazí. Pojištění není o tom mít co nejvíc smluv. Je o tom mít správné krytí ve správné výši – a hlavně v kontextu celého plánu. Krizové scénáře jsou součástí každého solidního finančního plánu.
Důchod a penze – kolik budete mít ve stáří a z čeho budete žít. Toto je oblast, kde většina lidí žije v iluzi. Podrobněji se jí věnuji níže a také v samostatném e-booku Důchodový detektiv.
Bydlení a hypotéka – největší finanční závazek vašeho života. Hypotéka nesmí existovat ve vakuu. Musí být součástí celkové strategie – od výše splátky přes fixaci až po stres-test. Více v e-booku Hypoteční manufaktura.
Daňová optimalizace – jak využít vše, co vám zákon umožňuje. Od příspěvků zaměstnavatele na penzijní spoření přes odpočty úroků z hypotéky až po správné načasování prodeje investic.
Každá z těchto oblastí dává smysl sama o sobě. Ale teprve když je propojíte, uvidíte celkový obraz. A právě v tom spočívá hodnota finančního plánu.
div>
Jednotlivým oblastem se podrobně věnuji v navazujících článcích na tomto blogu.
hr/>Tvrdá realita: příjem sto tisíc, důchod dvacet dva
Tohle číslo šokuje každého, komu ho ukážu poprvé. Vydělávate 100 000 korun měsíčně, celý život poctivě odvádíte na sociálním pojištění – a stát vám jednou vyměří důchod kolem 22 000 korun.
Jak je to možné? Český důchodový systém je průběžný. To znamená, že peníze, které dnes odvádíte, jdou rovnou na výplatu dnešních důchodců. Pro vás se nic nespoří. Stát pouze eviduje vaše příjmy v dokumentu zvaném IOLDP (Informativní osobní list důchodového pojištění) – a z těchto záznamů jednou spočítá výši vašeho důchodu.
Jenže výpočet prochází takzvanými redukčními hranicemi, které vysoké příjmy dramaticky ořezávají. Zjednodušeně řečeno: do první hranice se započítává celý příjem, ale nad ní už jen zlomek. Výsledkem je, že i člověk s příjmem 150 000 korun měsíčně míří na důchod v řádu nižších desítek tisíc.
K tomu přidejte demografický vývoj. V roce 1980 připadalo na jednoho seniora čtyři až pět pracujících lidí. Dnes jsou to jen dva a půl. Husákovy děti – nejpočetnější generace – míří do důchodu. Pod nimi stojí slabší ročníky plátců. Tlak na systém poroste.
A pak je tu ještě jeden problém, o kterém většina lidí netuší: devět z deseti klientů, kteří ke mně přijdou, má v evidenci ČSSZ chyby. Chybějící roky studia, špatně zapsaná péče o děti, ztracené dohody, neřešená práce v zahraničí, nereálné vyměřovací základy u OSVČ. Každá taková chyba znamená nižší důchod – navždy.
Právě proto jsem napsal e-book Důchodový detektiv a proto je důchodový audit nedílnou součástí každého finančního plánu, který s klienty vytvářím.
div>
Podrobně se tématu důchodového gapu a auditu věnuji v samostatném článku „Proč vysoký příjem neznamená vysoký důchod„.
hr/>
