Hypotéka, energie, škola, auto. Všechno běží dál, i když výplata nepřijde. Stát v nemoci něco pošle – ale u lidí s vyššími příjmy je to často jen polovina čistého a s délkou nemoci to může být ještě míň. Kolik by chybělo vám, si spočítáte za pět minut.
Co si z článku odnést
- V prvním roce nemoci platí zaměstnancům nemocenská. Kvůli redukčním hranicím nahradí při příjmu nad 150 000 Kč hrubého jen 33–52 % čistého příjmu.
- Když nemoc trvá dlouho, přichází na řadu invalidní důchod – a ten bývá ještě nižší.
- Rozdíl mezi tím, co rodina potřebuje, a tím, co pošle stát, zaplatí buď rezerva, nebo pojistka. Třetí možnost je prodat to, co mělo růst.
Když půl roku nepřijde výplata, rodině chybí rozdíl mezi tím, co měsíčně potřebuje, a tím, co pošle stát. U zaměstnance s příjmem 130 000 Kč hrubého, jehož rodina potřebuje 100 000 Kč měsíčně, je to za prvních šest měsíců nemoci zhruba 290 000 Kč. Pokud by nemoc přešla v invaliditu, může to být za půl roku i 468 000 Kč.
Podle průzkumu Home Credit a Ipsos ze září 2026 nemá 11 % domácností žádnou rezervu a dalších 12 % ji má nejvýš na jeden měsíční příjem. Skoro čtvrtina rodin tedy nemá rezervu ani na dva měsíce bez výplaty.
Kolik vaše domácnost opravdu potřebuje měsíčně
Nezačínejte příjmem. Začněte výdaji, které nepočkají:
- splátka hypotéky nebo nájem,
- energie, telefony, internet,
- jídlo a drogerie,
- škola, kroužky, děti,
- auto, pojistky, spoření, které nechcete přerušit.
Sečtěte to za běžný měsíc, ne za ten nejlevnější. Ve Finančním navigátoru pracuji s modelovou rodinou, která potřebuje 100 000 Kč měsíčně – hypotéka, energie, jídlo, škola, auto. Život, jak ho žije dnes.
Co pošle stát: dvě fáze, dvě různá čísla
Výpadek příjmu nemá jednu podobu. Záleží na tom, jak dlouho trvá.
Prvních 14 dní platí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne posílá nemocenskou ČSSZ, a to nejdéle 380 dní. Nemocenská se počítá z průměrného výdělku za předchozí rok, ale jen do redukčních hranic: z denního průměru do 1 633 Kč se započítá 90 %, mezi 1 633 a 2 449 Kč 60 %, mezi 2 449 a 4 897 Kč 30 % a nad 4 897 Kč nic. Z takto „zkráceného“ základu pak dostanete 60 % (do 30. dne), 66 % (31.–60. den) a 72 % (od 61. dne).
Zní to složitě. Posuňte mzdu a uvidíte, co redukční hranice s výdělkem udělají:
Co to znamená v korunách:
Všimněte si posledních dvou řádků. Nad zhruba 150 000 Kč hrubého už nemocenská neroste. V roce 2026 je maximální nemocenská 1 616 Kč denně v prvním měsíci a 1 939 Kč denně od 61. dne – tedy kolem 48 500 a 58 200 Kč za třicet dní. Čím víc vyděláváte, tím menší část příjmu stát v nemoci nahradí.
Když nemoc trvá déle než rok, nemocenská skončí. Pokud zdravotní stav dlouhodobě snižuje pracovní schopnost aspoň o 35 %, přichází invalidní důchod prvního, druhého nebo třetího stupně. Jeho výše se počítá z evidence u ČSSZ podobně jako starobní důchod, takže u vyšších příjmů nahradí ještě menší část výdělku. V Navigátoru počítám u příjmu kolem 130 000 Kč hrubého s invalidním důchodem třetího stupně kolem 22 000 Kč měsíčně (modelová hodnota). Co v takové chvíli platí stát rodině, rozebírám v článku Co se stane, když se vám něco stane.
OSVČ mají nemocenské pojištění dobrovolné. Kdo si ho neplatí, nedostane v nemoci od státu nic. Kdo si platí minimum (243 Kč měsíčně v roce 2026), dostane nemocenskou z nízkého základu – a teprve od 15. dne a po třech měsících účasti na pojištění. U podnikatelů je proto ochrana příjmu ještě důležitější než u zaměstnanců.
